První budovou kterou se pokusím modelovat, bude skladištní normálie lokální trati pod typovým označením 24/H. Jedná se o poměrně jednoduchou stavbu, která nemá žádné ozdobné lemy a další komplikace, ale naopak spíše pravidelné tvary běžné dřevostavby.
Je to moje první celostavba. Nikdy jsem nic podobného nemodeloval a nemám žádné zkušenosti se stavbou tohoto typu. V minulosti jsem vždy používal plastové polotovary, které se dají běžně zakoupit v modelářských obchodech. Jenže žádné takové nevyhovují předloze skladiště Bořetic, potažmo skladišť z trati 255, která jsou podobného typu.
Bylo tedy nutné načerpat nějaké informace a sebrat odvahu ke stavbě. Prvním krokem byl nákup surovin, druhým shromáždění výkresové dokumentace. Podařilo se sehnat výkresy různě se povalující na síti, ale hlavně výkres z publikace Plány železničních staveb 2 od ing. Vladimíra Londina.
staveb 2
Samotnou stavbu popíšu z pohledu laika a budu se snažit připravit návod pro ty méně sebevědomé modeláře, k nímž patřím i já.
Dovolte mi ještě jednu velmi podstatnou a důležitou zmínku. Máme v našem modulovém spolku modeláře, jehož předností, krom jiného, jsou zejména drážní budovy. Jeho práci můžete najít zde a ztvárnění stejného skladiště je tady. Mou motivací je se alespoň částečně této stavbě přiblížit a proto ji stavím dle podobných postupů, které uvádí kolega na své webové prezentaci.
Dost řečí, jdeme na to.
Zastavil jsem se do výtvarných potřeb a koupil karton tloušťky 2mm, metr čtvereční stál 50,-, materiál na dobrých deset budov, podělím se s kamarády.
Ke stavbě si dále připravil
nářadí: Ostrý skalpel (podmínkou), žil pilku, jehlové pilníky, pravítko s úhloměrem pro přesné řezy 90°.
materiál: Karton o síle 2mm a 0,5mm, dřevěné hranoly 1x1mm(imitace krovu) a 5x5mm (výztuže rohů).
barvy a lepidla: Herkules, olejovka umbra přírodní, kobaltový sikativ.
Prvním krokem bylo vyříznutí konstrukce, následné slepení a zatmelení.
Po kontrole jsem vybrousil drobné nepřesnosti po tmelení a natřel celou stavbu jemně obarveným sikativem.
Ihned poté následovala titěrná práce laťoví, které jsem vyřezával z kartonu o síle 0,5mm. Snažil jsem se o co možná nejtenší proužky o síle cca půl milimetru, které jsem poté začal lepit svisle na konstrukci. Přebytky jsem odřezával až po uplném zatuhnutí.
Po celodenním laťování celá stavba vypadala takto:
Po úplném vyschnutí lepidla, jsem nejdříve zabrousil pilníky všechny nerovnosti jak u střešní kontrukce, tak opravil detaily po laťování (ideální způsob je vyfotit makrem, oko vše nevidí), vzal tubu od umbry přírodní a celou stavbu natřel. Místy jsem štětec lehce namočil do sikativu, abych znázornil strukturu dřeva a opotřebení stavby.
Teď nechám vše minimálně týden proschnout a poté nátěr přelakuji matným lakem, abych při další práci co nejméně poškodil strukturu dřeva.
Mezitím začnu pozvolna pracovat na střešní kritině a výplních oken a dveří.....
Z první debaty v našem modelovém spolku vyplynulo, že střecha je z příliš silného materiálu a připomíná spíše tankový kryt :), než skladiště.
Příště tedy na střechu maximální tloušťku kartonu 1,25mm, místo zmiňovaných dvou milimetrů.
Další prací bylo položení střešní krytiny. Vybral jsem polotovar bobrovek od Model-Scene (80,- balení) a začal lepit od spodní řady směrem k hřebenáčům, jako skutečný pokrývač. Přitom jsem fixem podbarvoval některé tašky, proč se dozvíte později... Práce šla bez problémů, pouze to chtělo trpělivost a dodržovat přesnost pokládky jednotlivých pasů bobrovek.
Zhotovil jsem také podezdívku budovy, která byla následně oblepena imitací kamenitého zdiva a také podlahu skladiště z tenšího kartonu. U rampy jsem skalpelem nařezal jemné drážky imitující položení prkené podlahy. Všechny tři celky jsem poté slepil neředěným herkulesem. Karton velmi dobře saje lepidlo a spoje jsou do patnácti minut již pevné, i když lepidlo není zcela vyschlé.
Po tomto slepení následovala výroba hřebenáčů.
Použil jsem zbytky obarveného archu od bobrovek, které jsem nařezal na malé obdélníčky a poté ohnul na drátku od pájky :) do tvaru hřebenáče.
Lepil jsem sekundovým lepidlem, protože u disperze měl papír tendenci se rovnat. Potřeboval jsem rychlý spoj, který nemáčel papír. Když jsem měl celou řadu hřebenáčů přilepenou (cca 45minut) oblepil jsem celou řadu maskovací páskou a nanesl tmel na dřevo, jenž znázorňuje vápenou maltu. Vše urovnal skalpelem, popřípadě si pomohl prstem tam, kde bylo potřeba dopravit tmel lépe do spár. Pásku je třeba odlepit ihned po přetmelení, jinak hrozí poškození vrstvy tmelu. Po úplném zaschnutí jsem vzal červený fix a opatrně obarvil hřebenáče opět na sytou červenou.
Budova vypadá aktuálně takto, foceno mobilem.
Následovat budou práce na výplnich otvorů vrat, oken a bude též potřeba vyrobit schůdky od rampy.
Vzhledem k blížímu se jaru a začínající stavbě RD nabraly práce koncem února velmi rychlé tempo a tak jsem některé fáze stavby ani nestíhal fotit.
Jednalo se především o práce na rampě, podezdívce, nebo různých "ostatních" součástí skladiště.
Každopádně výsledek ještě není kompletní. Chybí už jen detaily jako klika na dveřích, panty, instalace osvětlení.
Na první pokus jsem celkem spokojen a ten druhý doufejme bude ještě lepší a přesnější maketou skladiště v Bořeticích. Na práci kolem skladiště jsem ztrávil cca padesát hodin práce. To jen tak pro zajímavost, když jsem si dělal orientační zápisky.
